Na inscenaci HAPRDÁNS neboli HAmlet PRinc DÁNSký (zkrátka méně známá verze známého příběhu, kdy tragédie přijde zkrátka) jsem šla s mnoha předsudky. Jak lze inscenovat text Ivana Vyskočila? Lze se vůbec vypořádat s jeho nedostižnou hereckou interpretací? Jak se na tento "nedivadelní" text chtějí podívat jako na skutečný divadelní materiál a scénicky ho nově a jinak zpracovat? V programu tvůrci avizují, že si s HAPRDÁNSem chtějí "pohrát", nechají do něj proniknout "divadelní iluzi". Napětí a hrůza stoupají.
A předsudky se naplnily. Dobře, byly zde určité pokusy o vlastní vklad inscenátorů/herců, nejpovedenější asi na konci, kde uvaří nového Hamleta, jeho pravdivý mediální obraz, a pak rozdávají divákům na jevišti připravovaný ovocný fresh. Když se herci úplně odpoutali od Vyskočila, přestalo to vypadat jako hraní si na Ivana Vyskočila, a začalo to být divadlo. Vše, co se odehrávalo před koncem (technicky nezvládnutém) bylo ale trapné. HAPRDÁNS, stejně jako hry V+W, Suchého a Šlitra, frašky, které hrál Vlasta Burian, atd., staví na svém stvořiteli. Bez Vyskočilovy hypnotizující energie, bez jeho nadhledu, moudrosti i selského rozumu, HAPRDÁNS nefungoval. Proč si dramaturg Marek Pivovar a tvůrčí tým zvolili zrovna tento text, bezpochyby sice geniální, ale jaksi obalený ze všech stran osobností Ivana Vyskočila? Protože Ostrava a všichni s ní slaví 400 let od úmrtí Shakespeara? Proč si vzali hru o hře a pokusili se jí interpretovat jinak? Interpretace interpretace? Nebylo by lepší, kdyby vzali Hamleta a udělali svojí verzi?
(Psáno z reprízy 24. 2. 2016)
NÁRODNÍ DIVADLO MORAVSKOSLEZSKÉ A STARÁ ARÉNA – Ivan Vyskočil: HAPRDÁNS neboli HAmlet PRinc DÁNSký (zkrátka méně známá verze známého příběhu, kdy tragédie přijde zkrátka).(režie Tomáš Jirman a kolektiv, dramaturgie Marek Pivovar, premiéra 22. 2. 2016 ve Staré aréně Ostrava)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Podepisujte se prosím celým jménem, popřípadě jeho vhodnou částí. Děkujeme.